Tipy na výlety
Vydejte se na výlet za poznáním nebo historií
Vydejte se na výlet za poznáním nebo historií
Hrad Kašperk: www.kasperk.cz
Muzeum české hračky: tel. +420 731 510 734
Muzeum historických motocyklů: tel. +420 606 737 041
Muzeum Šumavy a Galerie: tel. +420 376 582 226, +420 376 528 850
Komentované prohlídky: Městský okruh, prohlídka kostela sv. Mikuláše a kaple sv. Anny
Informační středisko a SEV NP Šumava: tel. +420 376 582 734
Šumavské lázně: www.sumavskelazne.cz
| Č. | Název trasy | Délka / Čas | Převýšení | Povrch |
| 1. | Kolem pranýře za výhledy | 5,5 km / cca 2 hod. | 130 m | asfalt, lesní cesty, pastviny |
| 2. | Šumavskými vesnicemi | 9,5 km / cca 3,5 hod. | 260 m | asfalt, lesní cesty, pastviny |
| 3. | Vlastivědný okruh | 8 km / 3 hod. | 230 m | asfalt, lesní cesty |
| 4. | Na Kašperk jinak | 8 km / cca 3 hod. | 260 m | asfalt, lesní cesty, pastviny |
| 5. | Přes Nebe a Peklo na Žďánov | 8,5 km / cca 3 hod. | 210 m | asfalt, lesní cesty, horské louky |
| 6. | Cestou zlatokopů | 7,5 km / cca 2,5 hod. | 200 m | asfalt, lesní cesty a pěšiny |
| 7. | Stezkou strážců hranic | 19,5 km / cca 6,5 hod. | 600 m | asfalt, lesní cesty a pěšiny |
| 8. | Kašperskohorská větev Zlaté stezky | 24 km / cca 8–9 hod. | 650 m | asfalt, lesní cesty a pěšiny |
Jezera: Seznam šumavských jezer
Hory a vrcholy: Velký Javor (Arber), Luzný, Roklan, Třístoličník, Boubín, Ostrý, Poledník.
Hrady: Kašperk, Velhartice, Rabí.
Pro milovníky sjezdového lyžování jsou v blízkosti tyto areály:
Kašperské Hory: Snowhill
Zadov: Areál Zadov
Další areály: Hartmanice, Ski Nádraží, Samoty, Špičák, Velký Javor (Arber).
V Kašperských Horách a okolí je sněžným skútrem upravováno cca 20 km běžeckých stop, které se přes obec Nicov napojují na trasy z areálu LA Zadov.
Kam vyrazit: Z Kašperských Hor se můžete vydat pod hrad Kašperk, do obce Žlíbek, přes bývalou vojenskou střelnici na Ždánově až na Javorník nebo Zadov. Pro cestu zpět doporučujeme severní trasu kolem vrchu Ždánov s výhledy na Sušicko a Pootaví.
Kondiční okruhy: Pro rychlý trénink jsou připraveny okruhy přímo u města: 3km okruh na konci Karlovy ulice a 1,5km okruh nad sjezdovým areálem.
Náročnost: Stopy nejsou výškově příliš náročné. Větší stoupání čeká lyžaře pouze při výjezdu z Kašperských Hor na Ždánov.
Úprava stop: Provádí se zpravidla 1× týdně nebo dle aktuálních sněhových podmínek.
Tip: Mapky běžeckých stop získáte v městském informačním středisku na náměstí nebo v IS NP Šumava.
Nástupní místa a parkování:
Možnosti občerstvení na trase: Kromě nabídky v centru města můžete využít:
České domky: Parkoviště u hradu Kašperk.
Karlova ulice: Konec ulice (cca 250 m z náměstí po zelené značce).
Zahradní ulice: 1 km z náměstí směr Vimperk, u základní školy doprava.
Areál Lišák: Nástup u sjezdovek (nutno přejít cca 150 m volným sněhem).
Penzion a restaurace „U Šnečků“ (pod Ždánovem)
Penzion Jeřabina (Tejmlov, před Javorníkem)
Pohostinství v obcích Javorník a Nicov.
Rychta na Račánku (u nástupního místa České domky)
Město Kašperské Hory bylo založeno kolem roku 1330 (jak vyplývá z nadační listiny ze dne 24. 7. 1345). Jako horní město s bohatými nalezišti zlata bylo společně s Jílovým hlavním dodavatelem tohoto vzácného kovu do pokladnice krále Jana Lucemburského. Ten udělil městu 24. 9. 1345 četná privilegia, která například dovolovala zřízení funkce rychtáře, jenž měl k dispozici ozbrojenou skupinu jako ochranu proti vpádu loupeživých Bavorů.
I králův syn Karel IV. si byl vědom důležitosti města, a proto roku 1356 pověřil Víta Hedvábného vybudováním pevného hradu Kašperk – nejvýše položeného (886 m n. m.) královského hradu v Čechách.
Rostoucí význam města vedl k vybudování odbočky ze Zlaté stezky přes Kvildu a Kašperské Hory do Sušice. Udělení skladního práva (5. 1. 1366) umožnilo velký rozmach obchodu a živností. Dobývání zlaté rudy přilákalo řadu horníků z Rakouska, Bavorska i Pasovského biskupství, takže se původně české město postupně poněmčovalo a na městské pečeti se objevil nápis: CIVIUM DE REICHENSTEIN.
Rozmach města nejlépe dokládá vybudování renesanční radnice z roku 1597. Na jejím barokním průčelí je umístěn udělený městský znak s hornickými atributy.
V druhé polovině 17. století nastává úpadek města a zánik hornictví. I když jsou v roce 1701 zaznamenány ojedinělé nálezy zlata, zájem o těžbu definitivně uhasl po vyhoření staré cechovny v roce 1889. V letech 1919–1922 se Živnostenská banka (Živnobanka) snažila hornictví obnovit, ale bez úspěchu. Jedna z opuštěných šachet je dnes využívána Českou akademií věd jako seismologická stanice pro měření otřesů půdy.